22.-25.4. - Finito

5. května 2011 v 11:56 | Le Chou
24., 25.4. - 24. jsem před měsícem začínal, teď zase končím s psaním. Pro ty, kdož četli a třeba i opakovaně se vraceli a přečetli třebas dokonce všechno, pro ty mám skvělou zprávu. Jakmile třeba vyjedu zase někam, budu se snažit psáti dále. A gratuluju všem, kdo mé výplody dokázal strávit. Ráno jsme balili - no, byla to docela dřina do nenafukovacího kufru zabalit tolik věcí. Ale povedlo se - Martin pomohl se zatlačením a 33 kilo bylo v kufru. Rozloučení s Paulem, u kterého jsme spali, poslední menší zemětřesení, oběd fish and chips v parku a pak již jen rozloučení na letišti. Díky i touto cestou Martinovi za pozvání a oběma dvěma za přežití s námi. Bez nich bych se tu určitě nepodíval a díky dokonalému naplánování cest vše klaplo, aniž bych se o cokoli musel nějak snažit a starat. Ještě jednou díky. Nalodění do Boeingu 777-300 směr Sydney (transfer), Bangkog (transfer), Dubaj (přestup na jiné letadlo) a do Prahy, kam dorazíme 14:30 na Velikonoční pondělí. Dohromady v autě najeto 4600 km vlevo, přes 3000 fotek, miliony zážitků. Díky za podporu a abych nebyl nostalgický - veselé Velikonoce!!! :D Pavel. Fotky na australzeland.rajce.net.

23.4. - Ráno jako malované - pršelo, ale to nevadilo vůbec. Opět jsme rychle dali ranní koupel v teplé vodě, to bylo super, pak se opláchli v řece, to bylo taky super - ale těch sand flies -tak to byl masakr. Dostal jsem asi 20 bodnutí, no děs. Ani jsme nesnídali na tomto místě - rozhodli jsme se jinde, kde tento otravný hmyz nebude. Potřetí a tedy už fakt naposledy jsme se rozloučili s HaJi a jeli dále. Dostal jsem balíček domů, co mám vzít a my vyjeli až k Hanmer Springs, kde jsme se nasnídali. Nádrž jsem dostal prázdnou a proto jsem ji i prázdnou chtěl vrátit. No - 60 km před Christchurch začala svítit kontrolka, ten pocit nebyl nejlepší, ale v 11:45 - což bylo čtvrt hodiny před koncem otvírací doby - jsem úspěšně vrátil auto, bez nehody a v pořádku jsme najeli po NZ 4062 km. Paráda. Po návštěvě místní knihovny a Martinově česnekačce jsme na chvíli zdřímli, pak do Pack and Save (obchod) a večer jsme se rozhodli jít do restaurace, kam jsme taky vyrazili. Já, jako poděkování hostitelům, jsem rád pozval Miru s Martinem na steak z místního býka (úžasná to krmě), čepované pivo a dezert. Lahoda. S plnými volátky jsme usínali a jaski jsem už rekapituloval, že jsme si to tu myslím krásně užili. Zítra poslední psaní, tak ať vám něco neunikne!!!

22.4. - Ráno jsme vstali časně (asi půl osmá) a klepali jsme zimu. Byli jsme u vody a moc teplo v autě tedy nebylo, ale vydrželi jsme. Docela záhy jsme vyjeli, opět serpentýny, 10 km po nezpevněné cestě a už jsme byli v Golden bay. Sluníčko se jaksi schovalo, ale to nám nevadilo. Rozhodli jsme se udělat asi náš poslední track, 45 minut na zlatopísčitou pláž (teta Eliška říkala, že je ta nejhezčí) a to stejné zpátky. Písek fakt úplně žlutý, voda bez vln, nicméně zimná, ale krásně jsem se tam zchladil. Pak jsem hledal nějakou mušli, abych dovezl jednomu sběrateli z Kromclu, ale tu konkrétní ne a ne nalézt, no ale co. Našli jsme zato ještě živou hvězdici, tak to stálo za to. Po procházce jsem ještě jednou vlezl do moře a pak jsme dali úžasný oběd, Mira je prostě skvělá. V takových polních podmínkách - mňamka. No a pak již začal náš výlet zpátky, příblížit se k Christchurch. Neměli jsme moc zastávek, ale i tak to bylo docela náročných 380 km. Navíc jsme v Lewis pass minuli kemp, kde již na nás čekali HaJi, ale Marťas to po několika kilometrech poznal, takže v klícku. Zkrátka po osmé jsme již zase byli všichni. Po studené večeři pak přišel takřka vrchol dne. Teplé prameny, jež vyvěrají kousek od "kempu" a lidmi vyhloubené díry jako bazénky - prostě lahoda. Pivo, víno do ruky a už jsme tam leželi a vyhřívali se. Luxus. Jako ve vaně, trošku to akorát zapáchalo sírou, ale po náročném cestovním dnu - krásná to tečka. Navíc, skočit do ledové řeky, jež byla asi dva metry od bazénku, taky to stálo za to. Pak jen chvilku popovídat a po půlnoci už jsme zalehli. Krásný takřka poslední den. Poslední noc v autě - zítra do dvanácti stihnout vrátit auto do 170 km vzdáleného Christchurch.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama