Den 9. - 12.

6. listopadu 2009 v 2:44 | Pavel
Den 9. - Dnes jsme se rozhodli jít na procházku podél řeky, která je hned u hotelu, do parku. Park = zahrady, jezírko, chrám. Bylo to u sálu, kde jsme potom večer hráli. Nechal jsem se u jejich svatostánku vyfotit s malou holčičkou a chlapečkem, kteří byli oblečení v kimonech (asi), cestou zpátky jsme to vzali po rušnější straně řeky. Chodili jsme takřka čtyři hodiny. Večer se zatáhlo a po koncertě, kdy jsem chtěl jít pěšky, se dokonce i rozpršelo. Mimochodem - tento sál byl zřejmě ten nejhezčí, v jakém jsme hráli i budeme hrát. Naprostá dokonalost jak vizuální, tak akustická. Po zeleninovém salátu s kuřecím masem (prý) jsme ještě opět poseděli a šli spát. Postřeh dne: Zatímco minule chodilo na koncerty v průměru kolem třiceti lidí s rouškou, teď jich je odhadem před sto. Chro.

Den 10. - Ráno jsme začli více než neobyčejně. Vyjasnilo se, my si půjčili kola, a jeli jsme po úžasné síti cyklostezek podél řeky až k Japonskému moři. Zavzpomínal jsem na GB - od té doby jsem totiž vlevo na kole nejezdil. Jezdili jsme asi hodinu a půl (za 100 jenů J), pak do autobusu a přejezd do Fukui. Tam jsme dorazili kolem páté, zkouštička, od sedmi koncert. Asi hodinu jsem se potuloval po městě - asi není až tak bezvýznamné, značky jako Gucci, Vuitton, Armani byly hned za rohem. Sál byl malinký a moc dobře to tam neznělo - no já považuji za velký úspěch, že jsem neusnul. J Po koncertě odjezd na hotel, příjezd ve 23:15. A hned ráno zase o kus dál na jih. Bundu opět mohu nechávat v buse, je velmi teplo. Postřeh: Budou-li někde fotky velké opice s dlouhými vlasy na kole z Niigaty - byl jsem to asi já. Hlavní je, že jsem kupodivu nikoho nesrazil. PS: Japonci, kteří na ulici dávají letáky je nabízejí všem, ač jim musí být jasné, že např. já jim nerozumím ani slovo/písmeno.

Den 11. - Ráno odjezd v krutou hodinu - v 8:00! 200 km na jih do Osaky, koncert (v hodinové pauze jsem vyjel na budovu Floating Garden proskleným výtahem do výšky 140 m) a v pět na hotelu s 51 patry. Po příjezdu jsme jeli skupinka asi osmi lidí vlakem do zálivu do Vodního světa, kde je zábavní komplex akvária, galerie, IMAX 3D kina, velkého "vídeňského" kola, restaurací, obchodů, atrakcí… Jelikož jsem v akváriu byl minule, šel jsem s kluky nejdříve na film do IMAXU - Dole v hlubinách - jedním slovem nádhera. Ač jsem na 3D již byl, tak i přesto jsem hlavně na medůzy "šahal". Po necelé hodince, kdy film skončil, jsme se rozdělili a já, ač mám závratě, jsem se vydal na to obří kolo, které je jedno z největších na světě (112 m). Bylo to vážně úplně super a fotil jsem jak o duši celou osvětlenou Osaku a okolí. Pak na hotel, košt chilského vína s japonskou etiketou a do hajan. Úsměv dne: Ve výtahu jsem rozesmál zaměstnankyni hotelu - asi nevěřila vlastním očím. Když jsem si dřepnul, tak jsem byl malinko vyšší než ona. Jen nevím, jestli se smála strachem, anebo mi…

Den 12. - Dnešek nic moc zajímavého nepřinesl. Přejezd z Osaky do Okayamy (180 km), koncert v úžasné hale, která byla takřka plně vyprodaná, po koncertě přejezd 160 km do Hirošimi. Dojeli jsme až za tmy, i přesto jsem si ještě vyšel k památníku, do muzea však zítra. Postřeh večera: Na stromech kolem památníku roste tráva - že by díky výbuchu proběhla nějaká mutace? (Ale spíš je to nějaký parazit.)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chica checa Chica checa | E-mail | Web | 6. listopadu 2009 v 4:02 | Reagovat

tak to je celkem sranda, já jsem te´d v mexicu a roušky mají jenom v krámech :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama